neděle 27. září 2026

Rituál pro uzemnění

Asi si to každá umíme představit:

Ráno chceme mít klidné. Vstát, vypít si šálek čaje nebo kávy, možná si něco přečíst, nebo na chvíli vylézt na zahradu a nadýchat se vzduchu. Místo toho zároveň s námi vstává náš malý ďáblík (rozuměj dítě), které má hlad, žízeň, a potřebuje vypravit do školy. V tu chvíli si uvědomíme že jsme mu zapomněli připravit svačinu takže vylítneme z postele, hodíme na sebe župan, rychle si vyčistíme zuby, a běžíme do kuchyně udělat si ten čaj. Mezi tím si třikrát poslechneme větu: "Mamí já mám hlad," takže než se začne vařit voda, připravujeme dítěti snídani. Voda zavařila dřív, takže na prskající pánev hodíme jedno vajíčko a plátek šunky a v rychlosti zaléváme sáček s čajem. Chystáme tu svačinu, mezitím dítě přijde a zeptá se: "Už je to hotový prosím? Mám hlad." Přikyvujeme, zatímco jednou rukou držíme housku, kterou se chystáme namazat na svačinu do školy, a druhou přendáváme vajíčko se šunkou na talíř. Dítě si odnáší snídani a my můžeme pokračovat v práci. 
Ještě připravit horký čaj pro našeho taťku přece! Zaléváme druhý hrnek s čajem, mezi tím dítě stihlo sníst svou snídani a ptá se, kde má oblečení do školy. To mu vysvětlíme, dítě odbíhá do pokojíčku a my doděláváme tu svačinu. Dítě opět přiběhne a volá: "Já to nemůžu najít." Berete s sebou mistrně připravenou krabičku se svačinou a lahev vody, vše umístíte do aktovky a prstem ukážete na židli, před kterou stojí dítě a se slovy "nevím kde to je" na vás hledí. Dítě je oblečené a vy usedáte s hrnkem čaje ke knížce. Máte na to 10 minut, pak se musíte jít trošku upravit a obléct. Což stíháte takže poté, co desetkrát zopakujete, že je potřeba vyrazit, vyrážíte do školy a za sebou necháváte vzpomínku na příjemné ráno na čerstvém vzduchu s oblíbenou knížkou v ruce. 
Následuje samozřejmě den pracovní, kde se to hemží úkoly, pochůzkami, schůzkami, termíny, meetingy, ukecanou kolegyní, náročným šéfem či šéfovou a pak hurá domů udělat s dítětem úkoly, připravit večeři, případně uvařit na druhý den. Do postele padáte unavená, a v duchu si říkáte: "Tak, dneska to byl dobrý den, všechno jsem zvládla."

Uf.

Stalo se vám to už někdy? Asi ano, že...

Už několikrát jsem slyšela rady typu:

- "Tak to tolik nehroť."
- "Já to mám stejně, nic si z toho nedělej, jsme prostě mámy."
- "Tak si přivstaň ne..."
- "Chybí ti systém."

Tyhle rady jsou úplně k ničemu. My ženy máme mít výkonnost stejnou jako muži a ještě u toho vypadat hezky a usmívat se. Ono to jde, ale jakmile to překročí hranici, stávají se z nás vybuchující sopky, které vytočí jedna ponožka na zemi. Absurdní, že?

Osobně jsem mívala tendence si všechno hodně brát. Všechno ideálně ťip ťop, na minutu přesně, systém, rozvrh, termíny, časové bloky. 

Ne, nefungovalo to. 

Místo toho jsem skončila s naprosto přehlceným nervovým systémem. Toužila jsem být pohodovou ženou, která se usměje, má dobrou náladu, hezky voní, má upravený účes, pěkné nehty...

Kromě těch nehtů se mi to docela povedlo. 

Vědomě jsem si zvládla zklidnit podrážděný nervový systém. Ale musela jsem to dělat vědomě a přepnout si nastavení mysli. 

A když už přijde nějaký náročný den, plný "vysavačů" (lidských), různých příhod, shonu apod., tak mám jeden rituál, který mi pomáhá se zklidnit, nabrat dech a nakonec všechno prožít s lehkostí. 

Je to rituál uzemnění.

Každý den, ať už odněkud přijedu, mám za sebou náročný den, nebo vím, že mě náročný den čeká, si sundám boty a bos se postavím na trávu. Je jedno jestli je teplo nebo zima. Ať už bos nebo v nějakých ponožkách, postavím se nohama na zem (tady doslova), zavřu oči a pět minut se věnuji uzemňování. Vnímám zem pod nohama, studenou nebo teplou trávu, hlínu, nerovnosti. Postupně skenuju tělo a od hlavy až k patě uvolňuji každou část. Pravidelně, hluboce dýchám. Pak si představuju, jak veškerý shon, napětí, frustrace, zloba a další negativní emoce či zážitky odchází do země a tam se rozplynou v té nekonečnosti, kterou pod nohama mám. Ve vizualizaci jsem dost dobrá, takže fyzicky cítím, jak mi jde z nohou všechno do země. Když ten intenzivní pocit z nohou přejde, vím, že jsem ze sebe dostala všechno negativní, a následuje nabití se. Představuju si, jak ze země přes moje nohy proudí nová, silná, čistá energie. Představuju si ji jako proud světla. Barvu nechám na intuici. Někdy je to zlatá, jindy zelená nebo modrá. Opět cítím takový zvláštní pocit, ale tentokrát v oblasti solar plexus. Jakmile mě intenzivní pocit přejde, zhluboka se naposledy nadechnu, poděkuji keltské bohyni Eponě, která je pro mě symbolem přírodní síly (o tom zase jindy :)), a můžu dál fungovat. Je to neuvěřitelně silný rituál, cítím se po něm vždy skvěle a s postupem času jsem začala pozorovat i změny v mých reakcích, už nebyly výbušné, přehnané, nejsem roztěkaná, celkově jsem více vyklidněná. 

Rituál uzemnění praktikuji každý den. Z počátku mi trval i 10, 15 minut. Teď už se zvládnu napojit na zem a nabít se rychleji. 

Vyzkoušejte, uvidíte, že se budete cítit lépe.

Přeju krásné dny.
Ravena



pátek 25. září 2026

Můj ranní rituál pro nadcházející den

Každé ráno začínám úplně stejně. Možná znáte z knih o návycích, z různých podcastů apod., že ranní rutina je základ. Jak na nejlepší ranní rutinu, jak ze mě ranní rutina udělala milionáře, 5 ranních návyků pro lepší den, pro úspěšnější den, pro kvalitnější život...

Fuj.

To není pro mě. Ráno je začátek nového dne. Ráno se probudíš, a už za to můžeš být vděčná. Země se nerozsypala, ty jsi v posteli a probudila ses, dostala jsi další den na tomhle světě. No není to nádhera?!

Tak proč jej hned narušovat seznamem úkolů? Protože ranní rutina pro mě seznam úkolů prostě je. Pokud si najdeš ranní rutinu, kterou navrhl někdo jiný, tobě se líbí, ale nejsi na ni zvyklá, promiň, je to seznam úkolů. Po ránu. Šílenost.

Když bych ti popsala svoje ráno, zřejmě by sis ťukala na čelo, protože by ti připomínalo rutinu popsanou právě z těch mnou výše haněných řádků. :) Jenže rutina není nic zázračného, je to název něčeho, co děláme opakovaně. 

Což já nemám.

Stejně jako v jeden den může ráno pršet, pak vysvitnout slunce a odpoledne sněžit nebo foukat vichr, i moje ráno vypadá každý den jinak. Každý den mám proto pestrý a veselý. :)

Je ale jedna věc, kterou dělám každé ráno. Jediná věc, která mě naladí na nadcházející den a ujistí mě, že ten den bude prostě skvělý. A tím je malý, jednoduchý, pěkný rituál.

Rituál s hrníčkem

Ano, v názvu webu mám Magie v hrníčku. Má to své opodstatnění. Hrníčky jsem posedlá, miluju je, sbírám se, vozím si je z cest, a hlavně miluju jejich obsah. Čaj, kvalitní káva, Caro nebo kakao. Cokoliv teplého v hrníčku je pro mě jako kouzlo. 

Teď k tomu rituálu. 

Každé ráno si uvařím nápoj dle nálady. Jednou je to černý čaj, jindy čaj ajurvédský, mátový či zázvorový. Ten vonící, horký, omamný nápoj si naliju do hrníčku, který si též vyberu podle nálady a vezmu do ruky lžičku. Poté, co čaj dochutím, ponořím lžičku do tekutiny v hrníčku a začnu míchat po směru hodinových ručiček. 

Má to jednoduché vysvětlení, míchání po směru hodinových ručiček do života přivolává, proti směru hodinových ručiček se zase něčeho zbavuje. Já si obvykle přivolávám. 

Při míchání si třikrát vyřknu šeptem nebo nahlas svou malou formulku. Ta je pro mě velmi osobní, takže si ji nechám pro sebe. Jakmile formulku třikrát zopakuji, lžičkou třikrát cinknu o okraj hrníčku a pomalu se napiju. Tím je rituál zakončen, hrníček si beru ke stolu, kde si jej dopiju při četbě oblíbené knížky nebo si ráno lehce zacvičím. 

Tenhle malý rituál mi vždy vykouzlí úsměv na tváři a mám po něm vždy úžasný den. A pokud byste rádi nějakou formulku měli taky, na chviličku si jen tak sedněte v tichu, nebo se jděte projít, popřemýšlejte nad něčím, co byste chtěli nebo jak by váš pěkný den měl vypadat, a pak to poskládejte do krátké, milé větičky. Může to být i přání, verš z Bible, oblíbený citát. Pro inspiraci vyzkoušejte toto:

"Ať dnešním ránem 
započne krása a radost, 
a dnešní večerem odpluje starost."

Vyměňte jednou ráno spěch za malý rituál, a seznam úkolů za magii. Uvidíte, že budete mít hezčí den. 

Ravena

Rituál pro uzemnění

Asi si to každá umíme představit: Ráno chceme mít klidné. Vstát, vypít si šálek čaje nebo kávy, možná si něco přečíst, nebo na chvíli vylézt...